Výroční zpráva CIKS za rok 1999

1. Úvodem
2. Knihovna VŠE - CIKS Žižkov
3. Knihovní síť VŠE
4. Informační servis
5. Specializovaná pracoviště
6. Přílohová část
    

“Laboratoře a knihovny, sály a kolonády
a klenutí a učené přednášky –
to všecko bude k ničemu, bude – li
chybět moudré srdce a vidoucí oko”

(A. de Mello: K pramenům)

1. Úvodem

PhDr. Stanislava Bícová, CSc.   

pověřená ředitelka CIKS VŠE

 Každoročně předkládáme akademické obci Vysoké školy ekonomické v Praze a odborné veřejnosti výsledky naší činnosti – tentokrát je to za rok 1999 - pátý rok existence Centra informačních a knihovnických služeb VŠE (CIKS).

Celých uplynulých pět let bylo obdobím, které by se dalo stručně vyjádřit jako “úsilí o změnu” na všech stranách a ve všech ohledech: CIKS totiž vznikl před pěti lety s cílem dosáhnout srovnatelnosti knihovnických a informačních služeb na VŠE s úrovní služeb na předních zahraničních univerzitách. Pět let rozvoje knihovnických a informačních služeb na VŠE a jejich současný stav je podrobně zachyceno ve Zpravodaji VŠE č. 5/1999.

Dnes můžeme konstatovat, že přes poměrně krátkou dobu bylo s vynaložením velkého úsilí několika pracovníků CIKS a s významnou morální i finanční podporou několika akademických funkcionářů na VŠE vybudováno svým způsobem ojedinělé studijní a informační centrum, jehož posláním je především informační zabezpečení studia a vědecko – výzkumné práce na VŠE, ale stejně tak i uspokojování informačních potřeb odborné veřejnosti.

Dokladem ocenění úrovně knihovnických a informačních služeb na VŠE je přijetí CIKS za člena významného evropského společenství 40 knihoven a informačních center ekonomických universit - organizace EBSLG (European Business Schools Librarians Group). Toto společenství rovněž vysoce oceňuje přínos české strany do mezinárodní spolupráce: webmastři CIKS vytvořili a spravují webstránky této organizace na adrese http://www.ebslg.org .

CIKS provozuje rozsáhlý komplex studoven, knihoven a různě specializovaných knihovních fondů: knihovní síť VŠE sestává z 58 knihoven, z toho 50 je knihoven katedrových a střediskových a 8 knihoven a studoven je veřejně přístupných.

CIKS zabezpečuje pro VŠE a odbornou veřejnost informační zdroje v celé jejich šíři – od klasických tištěných materiálů (knihy, časopisy, diplomové práce, working papers zahraničních univerzit atp.) až po elektronické databáze jak na kompaktních discích, tak i zpřístupňované online prostřednictvím Internetu. Informační zdroje získávané nákupem, darem, výměnou jsou CIKS centrálně objednávané a jednotně zpracovávané podle mezinárodních pravidel pro všech 58 knihoven a studoven sítě VŠE.

Které informační zdroje VŠE vlastní - to si může každý kdykoliv zjistit z jakéhokoliv počítače sítě VŠE, stejně jako ze svého domácího počítače napojeného na Internet, a to v souborném katalogu VŠE (Tinlib, Tinweb). Najdete ho na webstránkách CIKS http://ciks.vse.cz/ či přímo na adrese http://library.vse.cz/. V tomto katalogu lze zjistit, kde – v které knihovně VŠE – se nachází každá jednotlivá kniha či časopis, zda je kniha volná k výpůjčce nebo do kdy je půjčena, stejně jako lze z katalogu zjistit, které nejnovější číslo žádaného titulu časopisu bylo do knihoven VŠE dodáno.

Informační zdroje zpřístupňuje CIKS poskytováním celé škály knihovnických a informačních služeb od výpůjček literatury přes bibliografické a referenční informace až k rešeršním službám, meziknihovním a mezinárodním meziknihovním službám. Cestou pro co nejširší dostupnost informačních služeb jsou moderně vybavené knihovny a studovny VŠE , ale i webstránky CIKS v síti Internet.

Statistické údaje dokládající nejen rozsah knihovních sbírek a elektronických informačních zdrojů, ale i rozsah a stupeň využívání knihovnických a informačních služeb, najdete v přílohové části této zprávy. V některých případech – zejména pokud jde o tvorbu souborného katalogu VŠE, čítajícího už více než sto tisíc záznamů, jsou k dispozici i údaje buď za celých pět let, nebo za dva – tři roky, podle toho, kdy byla v dané agendě zavedena automatizace.

Součástí CIKS je odd. Informační servis, které zabezpečuje pro VŠE tvorbu a správu WWW stránek a elektronické informační služby v lokální počítačové síti VŠE. Obsahem nabídky elektronických informačních zdrojů v lokální počítačové síti jsou všechny druhy informací od běžných, každodenních informací až po odborné informace potřebné pro ekonomická studia. Informační servis CIKS takto zpřístupňuje v prostředí VŠE více než 70 databází. V režimu online ze sítě Internet je na VŠE dostupných několik významných plnotextových databází, např. ProquestDirect, EBSCO, Anopress, Electric Library, The Wall Street Journal Interactive Edition atd.

Zachovat dosaženou úroveň knihovnických a informačních služeb na VŠE a pokračovat v jejich zdokonalování znamená stále se vyrovnávat s novými a dokonalejšími informačními technologiemi přinášejícími vyšší pohodlí a spokojenost uživatelům informací. Prostřednictvím rozvojových informačních projektů a poměrně rozsáhlé grantové činnosti se snaží CIKS o zvládnutí všech významných technologických novinek a také o jejich rychlé zavádění do knihovnické a informační praxe. Tyto nové technologie kladou vysoké nároky na kvalifikaci, náročnost a kvalitu práce pracovníků CIKS, což je v rozporu s jejich společenským a platovým oceněním.

Proto bych chtěla závěrem tohoto úvodního slova poděkovat všem kolegyním a kolegům, kteří odvádějí dobrou práci, snaží se zlepšovat knihovnické a informační služby a vytvářet tak přátelské informační prostředí pro akademickou obec VŠE i pro odbornou veřejnost.

2. Knihovna VŠE - CIKS Žižkov

2.1 Automatizace knihovnických agend s využitím systému Tinlib

 Ing. Vilém Sklenák, CSc. - Ing. Jitka Psotová  

    

správa systému Tinlib

 2.1.1 Stav využívání jednotlivých modulů

• Modul Katalog

Tento modul byl v roce 1999 v provozu již pátým rokem. Během roku nedošlo u tohoto modulu k žádným převratným změnám. Technologická linka zpracování v návaznosti na akvizici i uplatňovaná katalogizační pravidla byly stejné jako v roce 1998. I přesto byl rok 1999 trochu zvláštní díky soustředěnému úsilí o retrokatalogizaci knihovního fondu. Proto byly v průběhu roku víceméně souběžně zpracovávány:

• nové přírůstky z akvizice,
• starší knihy, u nichž¨se nepodařilo najít žádné záznamy v externích zdrojích,
• fond Knihovny CDMS

Údaje o objemu katalogizace jsou shrnuty do tabulek v příloze.

0. OPAC - modul přístupu uživatelů z počítačových sítí do katalogu Tinlib

   Přibližně do poloviny roku 1996 byl přístup do katalogu možný v terminálovém režimu,což platilo pro přístup z lokální počítačové sítě VŠE i z Internetu. S ohledem na snížení zátěže centrálního knihovního serveru a současně s ohledem i na příjemnější ovládání pro uživatele byl v rámci lokální sítě umožněn přístup v režimu klient/server. Pro pohodlnější přístup koncových uživatelů do katalogu i z prostředí Internetu v rámci služby WWW je instalován program TinWeb (viz samostatný odstavec).

1. Moduly Akvizice a Správa seriálů

   Tyto moduly byly v roce 1999 v provozu čtvrtým rokem. Stanovená pravidla i návaznosti na ostatní moduly zůstaly stejné jako v roce 1998.

2. Modul Výpůjční protokol

   Výpůjční protokol byl posledním zaváděným modulem, který je v plném provozu od prosince 1997. Pečlivou přípravou metodických materiálů, soustavou školení pracovnic výpůjčního protokolu, automatizovanými testovacími procedurami se podařilo zabezpečit automatizované výpůjčky ke spokojenosti jak pracovníků Knihovny, tak samotných čtenářů. Zatěžkávací zkouškou byl především počátek semestru v únoru, kdy i přes mírné obavy byl enormní nápor na výpůjčky zvládnut bez problémů a ve srovnání s minulostí byla obsluha čtenářů rychlejší. Rozložení výpůjčních operací z různých časových hledisek (denní doba, dny v týdnu, v průběhu roku) je uvedeno v samostatných grafech, které jsou součástí příloh.

3. Přístup do katalogu pomocí služby WWW

V posledních letech se projevuje v knihovnách jednoznačný trend, a sice umožnit uživatelům přístup do automatizovaných katalogů prostřednictvím sítě Internet s využitím uživatelského prostředí služby World-Wide Web. Protože producent systému nedodává vlastní řešení, využívá Knihovna zakoupeného původního českého produktu TinWeb. Uživatelům je k dispozici verze, které nabízí bohaté možnosti vyhledávání včetně souběžného prohledávání katalogů jiných knihoven, které také využívají systém Tinlib. Četnost využívání přístupu ke katalogu prostřednictvím služby WWW je znázorněna v grafech, které jsou součástí příloh.

Další aktuální otázkou v souvislosti s externím přístupem do katalogu je možnost využití zavedeného standardu Z39.50. Na řešení tohoto problému pracuje přímo producent systému a dodávka je přislíbena.

• Upgrade systému Tinlib

Významnou událostí v provozování systému Tinlib byl přechod na verzi 300. Upgrade byl vynucen předvším problémem roku 2000. Díky přechodu na vyšší verzi došlo také k funkčnímu rozšíření některých modulů.

 2.1.2 Doškolování personálu Knihovny VŠE

Je nemyslitelné, aby kdokoliv z personálu Knihovny VŠE, kdo přichází do styku se čtenáři, si nedokázal poradit s běžnými problémy při vyhledávání v katalogu systému Tinlib. Proto je průběžně organizováno základní školení pro nově nastupující pracovníky. Školení má dvě fáze: obsahem té první je všestranná práce s modulem OPAC a na ni návazně jsou formou přezkoušení samostatně řešeny modelové požadavky na vyhledávání.

V souvislosti s provozem modulu Výpůjční protokol je organizováno specializované školení pro pracovnice z oddělení výpůjček. Toto školení probíhá ve třech etapách: úvodní seznámení se všemi funkcemi, zopakování a procvičení nejproblematičtějších operací a závěrečné přezkoušení.

 2.1.3 Vliv zapojení CIKS VŠE do projektu Souborného katalogu ČR

Instalace systému Tinlib je rozšířena o zvláštní modul, který je určen pro konverze mezi různými knihovnickými výměnnými formáty. V prvé řadě se jedná o formát UNIMARC, který je standardem pro výměnu záznamů v rámci budování Souborného katalogu ČR.

CIKS VŠE měsíčně provádí exporty nových přírůstků, které jsou pak předávány ve formátu UNIMARC pro další zpracování do Národní knihovny. Záznamy se po nezbytných kontrolách a revizi stávají součástí Souborného katalogu CASLIN, který je dostupný v rámci sítě Internet na WWW serveru www.caslin.cz.

Souborný katalog přešel v roce 1999 z  platformy systému Aleph na vlastní systém vyvíjený nad databázovým systémem Oracle. Pracovníci oddělení správy Tinlibu se podíleli na testování vyvíjené aplikace.

 2.1.4 Databáze ČLANKY

K aktivitám kolem systému Tinlib také patří udržování databáze článků z ekonomických periodik (českých i zahraničních), která je na základě smlouvy přebírána z Ministerstva financí ČR. V průběhu roku byla databáze pravidelně v měsíčních intervalech aktualizována. Celkem bylo v roce 1999 přidáno 3889 záznamů, celkový počet záznamů v databázi Články činí 27076 uchovávaných záznamů .

 2.1.5 Další rozvoj automatizace v rámci knihovní sítě VŠE

V průběhu roku 1999 byly realizovány práce pro další postup automatizace v dalších knihovnách na VŠE.

• Knihovna Jarov: zahájeny práce na retrokatalogizaci fondu pomocí systému KP-SYS.
• Knihovna CDMS: zahájeny práce na retrokatalogizaci fondu na základě převodu dřívější databáze v systému Micro CDS/ISIS.
• Knihovny na katedrách: probíhalo testování systému KP-SYS, ve spolupráci s dodavatelem bylo prováděno přizpůsobování systému potřebám knihovní sítě VŠE. Zavádění do provozu na katedrách se předpokládá ve druhé polovině roku 2000.

2.2 Budování a správa knihovních fondů VŠE

2.2.1 Akvizice informačních zdrojů pro VŠE

Ing. Lenka Bělohoubková       

vedoucí oddělení budování fondů 

• Stav a podmínky akvizice na VŠE

Pravidla, podle kterých se provádí akvizice informačních zdrojů pro VŠE, jsou obsažena v materiálu “Informace pro katedry a ostatní pracoviště VŠE o finančních prostředcích a způsobech získávání,zpracování a distribuce odborné literatury, časopisů, novin a elektronických informačních zdrojů (CD-ROM)”, založeném na příkazu rektora VŠE č. 2/1995 ze dne 1995. Finanční prostředky určené na nákup informačních zdrojů jsou pravidelně po schválení rozpočtu rozdělovány mezi pracoviště rektorátu, fakulty a dílčí knihovny CIKSu. Rozdělení finančních prostředků schvaluje Akviziční výbor CIKS VŠE, který nejméně dvakrát ročně projednává průběh čerpání finančních prostředků. Zástupci fakult a ostatních pracovišť VŠE se také během roku informují v oddělení akvizice o aktuálním stavu čerpání svého finančního limitu.

Oddělení akvizice zajišťuje nákup literatury pro 8 veřejně přístupných knihovních fondů CIKSu a 50 knihoven kateder VŠE, stejně jako pro rektorátní pracoviště a instituty VŠE. V roce 1999 bylo otevřeno Studijní Centrum Jarov, pro které CIKS rovněž zajišťuje základní literaturu umístěnou do volného výběru.

• Přírůstky knihovního fondu v roce 1999

Během roku 1999 vzrostl počet knihovních jednotek zpracovaných do systému Tinlib o 16 754, jak uvádí tabulka A 1.1 “Stav, přírůstek a lokace knihovních fondů VŠE - Stav a přírůstky” ve svém posledním sloupci. Údaje zde uváděné jsou získány z modulu systému Tinlib "Katalog" a zahrnují i materiály, které nebyly zakoupeny oddělením akvizice, ale byly dodány přímo do oddělení katalogizace. Jsou to diplomové práce VŠE, skripta vydávaná na VŠE a publikace zpracovávané v rámci retrokatalogizace fondu.

Ostatní publikace byly do fondu CIKSu získány nákupem, darem nebo výměnou.

• Skladba přírůstků fondu podle jazyka

Více jak polovina všech přírůstků je psána česky. V tab. A 2.2 “ Skladba přírůstku podle jazyka” je uváděno, že je to celkem 10 142 knihovních jednotek. Mezi cizími jazyky je na prvním místě stále angličtina, a to jak ve slovníkové a učebnicové části, tak v odborných publikacích. Oproti předchozím létům však již počet titulů u anglických publikací neodpovídá počtu výtisků. Na dvě desítky titulů se vyskytují ve více multiplikátech. Jedná se zejména o knihy nakoupené z grantových prostředků pro potřeby studentů CEMS. Řada odborných knih v angličtině byla v roce 1999 získána jako dar.

Na třetím místě se překvapivě umístila francouzština. Je to dáno hlavně tím, že řada publikací je dvojjazyčnou verzí , především u publikací OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj), a dále tím, že řada starších materiálů ILO (Mezinárodní organizace práce) se v knihovně vyskytuje právě jen ve francouzské verzi. Pro nové přírůstky stále platí, že nejčastěji po anglických publikacích jsou nakupovány publikace německé. Procentní rozložení je znázorněno na grafu u tabulky A 2.2 “Skladba přírůstku podle jazyka”.Zastoupení dalších, na škole vyučovaných jazyků, je nízké. Většinou se jedná o slovníky nebo knižní dary, případně o výměny s partnerskými univerzitami. Viz tabulka A 2.2.

• Nákup

Během roku 1999 bylo nakoupeno a zkatalogizováno celkem 6 990 knih, z toho 4 542 v jazyce českém a 2 448 cizojazyčných (viz tab. A 2.1 “Skladba přírůstku v roce 1999 podle původu a způsobu nabytí”). Poměr 2 : 1 ve prospěch českých knih byl tedy i v roce 1999 zachován. Je to dáno jak snahou opatřit všechny důležité české publikace ve sledovaných oborech, tak i nákupem multiplikátů publikací, předepisovaných jako povinná či doporučená literatura.

Z tabulky A 1.5 “Zastoupení multiplikátů” lze vyčíst velmi zajímavou informaci právě o multiplikátech. Jen necelá tři procenta titulů knih, zpracovaných do katalogu Tinlib, se v knihovnách CIKSu vyskytují ve více než 20ti exemplářích. Zcela převažují tituly s jedním až pěti výtisky.

Sloupec absolutní počet knihovních jednotek (KJ) v tabulce A 1.5 uvádí další zajímavou informaci: Uvedená 3 procenta titulů jsou téměř třetinou knihovních jednotek fondu. Jedná se především o skripta, ale nad hranici 21 výtisků se dostává každá publikace, která je předepsána pro povinný kurz. Dále pak publikace, která je ve více exemplářích žádána pro několik katedrových knihoven. To, že toto číslo není vyšší, je způsobeno snahou omezit nákup drahých multiplikátů titulů knih..

Pro potřeby institutů bylo také nakoupeno 1 817 kusů publikací, určených k rozdání v jimi pořádaných kurzech. Tyto publikace nebyly zpracovávány do systému Tinlib, modulu Katalog, a proto se v tabulce A 2.1 neuvádí. V tabulce jsou pouze knihy evidované jako majetek VŠE.

Ve finančním vyjádření je celková částka použitá na úhradu nakoupených knih 4 528 045 Kč (viz tab. A 4.1 “Knihy ve finančním vyjádření”). Z prostředků institutů to bylo celkem 506 084 Kč. Grantové prostředky jednotlivých řešitelů daly dohromady částku 1 532 204 Kč. Převážná část grantových prostředků byla řešiteli věnována na nákup cizojazyčných titulů, které byly po zpracování umístěny do katedrových knihoven. Nejvyšší částka z grantu, cca 13 000 EURO z grantu Tempus doc. ing. J. Durčákové, CSc, byla použita na nákup multiplikátů cizojazyčných publikací vhodných pro výuku v kurzech CEMS.

Jediný finanční dar byl 128 161 Kč od Pražské nadace. Byl určen na nákup publikací nositelů Nobelovy ceny za ekonomii a dále na nákup encyklopedií a multiplikátů, potřebných pro doplnění knihovního fondu CIKS - VŠE.

Částka z rozpočtu použitá na nákup byla nezvykle vysoká: celkem 2 361 596 Kč. Způsobilo to několik faktorů :

• oddělení časopisů získalo kvalitní akviziční politikou mimořádnou slevu cen a dále i během roku obdrželi od vydavatelů a nakladatelů větší množství dobropisů,

• koncem roku byl navýšen rozpočet o částku cca 240 000 Kč na uhrazení literatury nakoupené pro Studijní centrum Jarov.

To vše vedlo k tomu, že se na nákup knih mohlo vynaložit více peněz než v předcházejících letech. Rovněž oddělení akvizice ušetřilo pomocí nejrůznějších typů slev částku kolem 87 000 Kč, kterou následně využilo k dalším nákupům.

• Knižní dary

Během roku bylo zpracováno celkem 5 261 výtisků publikací uváděných jako dary. Z toho cizojazyčných 3 708 výtisků (viz tab. A 2.1 “Skladba přírůstku v roce 1999 podle způsobu nabytí”). Necelá polovina z tohoto množství je retrokatalogizace z předchozích let. Jedná se především o publikace OSN, ILO, OECD. I tak je ale poměr českých a cizojazyčných darovaných publikací opačný než u nákupů. Této situace se podařilo dosáhnout změnou akviziční politiky při získávání darů. České multiplikáty jsou po dohodě s dárci rozdávány studentům i učitelům. Příkladem by mohl být dar firmy Linde, kde se jednalo o cca 2 500 publikací. Řada dárců poskytuje hodnotné dary pravidelně každý rok, např. ambasády a ministerstva. Celkem byly do knihoven získány tímto způsobem publikace v hodnotě cca 1 344 315 Kč.

Také během prodejních výstav odborné literatury jsou jako úhrada pronájmu vybírány publikace, kterých se VŠE nedostává. Počet firem prodávajících v areálu VŠE se ustálil na 9. Většina z nich ale uspořádala dvě a více akci v obou semestrech roku 1999.

Seznam dárců s finančním vyčíslením jejich knižních darů je uveden v příloze  "Seznam dárců publikací za rok 1999". V této tabulce jsou uvedeny pouze knižní dary, které byly zaevidovány jako majetek VŠE a nikoliv publikace následně rozdávané.

Řadu publikací nabízených jako dar musíme bohužel odmítnout. Jedná se o knihy, které zcela neodpovídají tématickému profilu našeho fondu, případně o pseudodary, tj. o publikace, které nám jsou “darovány” s žádostí o zaplacení poplatků či s dodatečně zasílanými fakturami. V roce 1999 se již zmenšilo množství takovýchto materiálů, ale stále je dosti značné.

Mezi publikace, které CIKS dostává zdarma, patří i diplomové práce a skripta vydávaná na VŠE. Roční přírůstek byl 995 diplomových prací a 4 062 skript (viz tab.  A 1.1 “Stav a přírůstky”). Finanční hodnota skript, v případě, že by je bylo nutné koupit, činí 344 259 Kč.

Darem jsme také dostávali publikace na kompaktních discích (CD-ROMy). V roce 1999 se jednalo celkem o 26 titulů. Většina CD-ROMů pochází z Evropské Unie a je určena pro EDS (Evropské dokumentační středisko). Kromě Evropské Unie nám CD-ROMy zasílá dalších 12 institucí. CD-ROMy jsou evidovány Informačním servisem CIKS VŠE a zpřístupňovány v síti nebo v Mediotéce CIKS VŠE. Předpokládáme, že od roku 2000 budou CD-ROMy také zahrnuty do souborného kataogu VŠE Tinlib.

• Mezinárodní výměna publikací

Výměnou za časopis Prague Economic Papers jsme díky spolupráci redakce tohoto časopisu získali během roku 1999 od zahraničních univerzit celkem 339 titulů jejich working papers. Dále dostáváme 1 výtisk časopisu “Ekonomické Rozhl’ady”, který je zpracováván v oddělení časopisů. Počet institucí, se kterými CIKS VŠE realizuje mezinárodní výměnu, je stále stejný, a to 16.

• Knižní veletrhy

V průběhu roku 1999 se pracovnice akvizice účastnily 4 knižních veletrhů : Londýnského, Lipského, Frankfurtského a Pražského. Katalogy vydávané literatury a kontakty získané na těchto veletrzích byly využívány všemi zájemci z řad učitelů i pracovníků školy. Na těchto veletrzích se také podařilo získat slevy, které umožnily za výhodné ceny doplnit fondy knihoven zejména o zahraniční literaturu. Tyto slevy bohužel učitelé VŠE využívají mnohem méně, než by bylo žádoucí.

• Výklad statistických údajů akvizice informačních zdrojů za období 1995 - 1999

Na základě údajů v tabulce A 1.1 ”Stav, přírůstek a lokace knihovních fondů VŠE - Stav a přírůstky” si lze udělat přehled, jak se mění politika doplňování knihovních fondů během pěti let. Je zřejmé, že během let dochází ke změně typů zpracovávaných publikací. Po prvních dvou letech dochází k poklesu množství zpracovávaných skript. První dva roky se jednalo především o retrokatalogizaci , v posledních letech již jde o zpracování současné produkce. Z tohoto úhlu pohledu je zřejmé, že se vlastně o žádný výrazný pokles nejedná.

Oproti tomu u zpracovávaných diplomových prací je patrné, že rok od roku stoupá jejich množství. Je to způsobeno tím, že stále více kateder pravidelně odevzdává práce svých diplomantů a tím se jejich fond stává úplnějším.

V řádku “ostatní” jsou zahrnuty tituly, které nejsou ani skripty, ani diplomovými pracemi. Během let dochází k nárůstu těchto titulů. I když nárůst na první pohled vypadá jako pozvolný, rozdíl mezi rokem 1995 a rokem 1999 je více než 50 procent.

Další tabulka, která umožňuje srovnávat rok 1999 s předchozími léty, je tabulka A 4.1 “Knihy ve finančním vyjádření”. Zdrojem dat pro ni byl modul akvizice systému Tinlib. Na první pohled je z ní zřejmé, k jak prudkému nárůstu finančních objemů použitých na nákup knih došlo během posledních let. Ne všechno lze připsat na vrub inflaci. Více než dvojnásobek v roce 1999 oproti roku 1996 není srovnatelný s nárůstem cen knih v tomto období. Vyšší nákup v roce 1999 byl možný také díky akviziční politice oddělení časopisů, kterému se podařilo získat mimořádné slevy při nákupu časopiseckých titulů. Finance takto ušetřené byly použity právě na nákup knih.

Objem nákupů z rozpočtových prostředků stoupá poměrně pomalu. Propad v roce 1998 byl mimo jiné způsoben i ekonomickými balíčky. Nákupy z grantů a nákupy z prostředků institutů oproti tomu rostou velikou rychlostí. Je to dáno i větší informovaností grantových řešitelů o možnostech nákupu knih. Finanční dary kolísají, ale dá se říci, že rok od roku klesají. Ubývá sponzorů, kteří by knihovně poskytli finanční prostředky. Dárců knih však stále přibývá a zvyšuje se i kvalita knižních darů.

• Shrnutí roku 1999 z pohledu akvizice informačních zdrojů

V roce 1999 došlo oproti roku 1998 k výraznému nárůstu finančních prostředků použitých na nákup publikací. Nárůst činil 1 385 472 kč (viz tab. A 4.1 “Knihy ve finančním vyjádření”) a byl způsoben :

• větším objemem nákupů z grantových prostředků,
• větším objemem nákupů z prostředků institutů,
• úsporami finančních prostředků v oddělení časopisů a jejich následném využití na nákup knih,
• navýšením finančních prostředků na nákup knih koncem roku.

Došlo k zlepšení v komunikaci s učiteli a řešiteli grantů. Ve větší míře využívají služeb akvizice při výběru literatury z katalogů, při jejím zajišťování i pro průběžné informování o čerpání finančních prostředků na nákup knih. Pro snadnější komunikaci se více využívá objednávání pomocí elektronické pošty. O citlivých objednávkách, které je třeba zajistit v nejkratším možném termínu, jsou žadatelé průběžně informováni.

Příznivou změnou je i skutečnost, že objednávky z grantů se nekumulují pouze do období konce roku, ale přicházejí ve zvýšené míře už od poloviny roku. Bohužel celkově - přes přiznivý vývoj - stále služeb akvizice využívá jen malé procento vyučujících. Úkolem pro příští rok je hledat nové cesty, jak pasivní učitele lépe informovat a motivovat k přímé spolupráci s odd. akvizice CIKS a k vyššímu využívání informačních zdrojů klasických i elektronických.

Během roku byly oddělením akvizice kontaktovány organizace a instituce, které již v předchozích letech poskytly CIKSu hodnotné knižní dary. S řadou z nich bylo dohodnuto pravidelné poskytování titulů knih v námi požadovaném počtu multiplikátů tak, aby je bylo možné zařadit do fondu v co nejkratší době od jejich vzniku.

Prodejní výstavy, konané v areálu VŠE, se staly pravidelnou záležitostí. Firmy si rezervují termíny často i měsíce dopředu a jejich knižní dary jsou plánovány se značným předstihem podle potřeb VŠE.

Výměna publikací se spolupracujícími institucemi stagnuje. Stále častěji dochází k tomu, že univerzity začínají své working papers a časopisy zveřejňovat prostřednictvím internetu. Zájem o spolupráci z jejich strany je, my jim ale můžeme nabídnout pouze časopis “Prague economic papers”, který je jediný v anglickém jazyce.

2.2.2 Věcné zpracování knihovních fondů VŠE

Mgr. Petra Kajanová   

oddělení budování fondu

Během roku 1999 došlo v oddělení věcného zpracování k několika personálním změnám. Jejich důsledkem byla nutnost změnit návaznost pracovních operací v celé zpracovatelské lince. Jmenná katalogizace nyní předchází katalogizaci věcné. Od poloviny roku jsou všechny prvky věcného zpracování vkládány pracovnicemi tohoto oddělení přímo do počítače bez mezistupně jejich zápisu na průvodku.

Jedná se o tyto údaje:

• klasifikační znaky MDT
• předmětové skupiny
• základní znak MDT, který ve formě hřbetního štítku slouží k zařazení publikace na regál ve volném výběru ve studovnách knihoven VŠE. K nim od druhé poloviny roku přibyla i studovna Studijního centra Jarov spravovaná Výpočetním centrem VŠE
• označení typu dokumentu v katalogizačním záznamu

K věcné klasifikaci dokumentů se od října 1996 stále používá zkrácené vydání Mezinárodního desetinného třídění (Artifex, Praha 1994). Předmětové skupiny jsou tvořeny volně a k jejich přidělování slouží soubor autorit v systému Tinlib. CIKS VŠE nepoužívá k věcnému zpracování žádný tezaurus.

 2. 3 Zpracování knihovních fondů

 Eva Bazalová   

vedoucí oddělení zpracování fondu

 Rok 1999 lze považovat za určitý mezník v tom smyslu, že byl překročen počet 100 000 knih podchycených v elektronické podobě v katalogu TINLIB. Při jmenném zpracování jsou důsledně používána pravidla AACR a akceptovány novinky ze standardizace a národní katalogizační politiky.

V rámci včleňování původně samostatných knihovních fondů do systému TINLIB byly převedeny do katalogu TINLIB starší studijní a odborné publikace Kolejní knihovny Jarov, čímž byl tento fond kompletně zpřístupněn v elektronické podobě. Z cca 3 000 svazků beletrie, sloužící potřebám studentů ubytovaných na kolejích Jarov bylo zpracováno do KP- systému 1 726 svazků. Tento knihovnický systém umožní půjčování beletrie nezávisle na centrálním výpůjčním systému TINLIB.

V krátkém časovém úseku bylo zpracováno a částečně i opatřeno hřbetními štítky 1 778 svazků pro nově vzniklé Studijní centrum Jarov. Byl ukončen převod rozdílného způsobu signování v dílčích fondech Knihovny P. Eislera a Mediotéky na standardní signatury VŠE. Obsah příručních skladů těchto knihoven byl převeden a lokalizován do hlavního skladu CIKS VŠE. Nově bylo započato s převodem knihovního fondu Knihovny CDMS Veleslavín do elektronického katalogu.

Systematické retrospektivní zpracovávání knihovního fondu na Žižkově postoupilo k roku 1987. V elektronickém katalogu je i řada mnohem starších knih, které jsou zpracovávány cestou výpůjčního protokolu v případě, že si je některý uživatel chce vypůjčit (tím je do elektronického katalogu převáděna pouze "živá" část knihovních fondů VŠE). Elektronický katalog dnes podává ucelený přehled o knihovních fondech CIKS VŠE za posledních 12 let.

Vedle toho plynule probíhá katalogizační zpracování nových přírůstků a jejich fyzické zpracování ( tisk identifikačních znaků - signatur a hřbetních štítků a adjustace knih). Zpracované knihy jsou distribuovány do knihoven a na pracoviště a katedry VŠE. Záznam o jejich převzetí je veden v oddělení zpracování fondu CIKS VŠE.

Do katalogu TINLIB bylo v roce 1999 zpracováno 23 600 knihovních jednotek. Metodika použitá pro statistiku nezachycuje v tabulce A1.1. Stav a přírůstky monografické dokumenty zpracované pomocí konverze z jiného systému nebo opakovanou aktualizací dříve zhotoveného záznamu. Je zde tak uváděn pouze počet záznamů vyhotovený v aktuálním roce. V roce 1999 je v této tabulce uváděn počet knihovních jednotek 16 754. Rozdíl mezi skutečně zpracovaným přírůstkem je 6 840 záznamů nebo úprav záznamů.

V druhé polovině roku došlo v oddělení zpracování fondu k zásadní změně při postupu zpracování dokumentu, viz kapitola 2.2.2 Věcné zpracování knihovních fondů VŠE. Jedině tak bylo možné vyrovnat se s nepříznivými faktory jako je personální obsazení nebo současné hardwarové vybavení.

V roce 1999 proběhla revize fondu studovny VŠE a té části skladu, která je již zpracována v TINLIBu. Po revizi následoval převod řady publikací na jinou lokaci, zpravidla do skladu. 202 diplomových prací bylo ze studovny vyřazeno a převedeno do archivu. Do katalogu byly zapsány nově zjištěné ztráty a záznam o vyřazení publikace, viz tabulka  Úbytky v katalogu TINLIB. Tyto A3.3 údaje musí být do jednotlivých záznamů doplňovány ručně. Ke konci roku 1999 součet vykazovaných úbytků činil 1 896 knihovních jednotek.

2.4 Agenda časopisů CIKS - VŠE

 Jana Šloufová  

centrální agenda časopisů 

Agenda časopisů objednává a zpracovává časopisy jak pro knihovny CIKS VŠE, tak i pro katedry a všechna ostatní pracoviště VŠE.. Nákup časopisů je hrazen2* z rozpočtu knihovny, z grantů nebo i z výnosů hospodářské činnosti jednotlivých fakult VŠE. Většina časopisů je na základě výběrového řízení odebírána od 3 velkých dodavatelů. Některé tituly časopisů je nutné objednávat jednotlivě přímo u redakcí časopisů nebo jejich distributorů.

• Počty titulů časopisů a způsoby jejich získávání

V roce 1999 bylo objednáno celkem 728 titulů ( 217 českých a 511 zahraničních) , z toho 15 deníků. To je o 56 titulů více než v roce 1998. Další stovky titulů dostává VŠE zdarma darem, ojediněle též prostřednictvím mezinárodní výměny za časopis Prague Economic Papers. Přibližně polovina odebíraných titulů je uložena ve studovně k volnému výběru a ostatní jsou předávány na katedry nebo pracoviště VŠE. Časopisy, které jsou objednány a hrazeny z rozpočtu CIKS VŠE, jsou katedry podle platných pravidel povinné zpřístupnit zájemcům z řad akademické obce VŠE. 

• Struktura časopiseckých darů je následující:

Z finančního hlediska představuje největší dar již několik let deník The Wall Street Journal Europe, který VŠE dostává v počtu 150 výtisků, z toho 60 výtisků je rozdělováno mezi učitele VŠE a ostatní jsou k dispozici studentům..

V roce 1999 dostával CIKS VŠE zdarma také 150 výtisků časopisu Prague Business Journal. Ke konci roku nám bylo darováno rovněž 250 výtisků časopisu Computerworld (č. 48-52). Významný dar představují časopisy, které vydává OECD, a dále časopisy, které docházejí zdarma do Evropského dokumentačního střediska CIKS VŠE. Celková přibližná finanční hodnota těchto darů je 6 500 000 ,- Kč.

• Přístupnost časopisů

Časopisy jsou zpracovávány do modulu seriály  systému TINLIB. Všechny tituly časopisů na VŠE včetně místa jejich uložení a posledního dodaného čísla - jsou tak zjistitelné odkudkoliv - z jakéholiv PC lokální počítačové sítě VŠE nebo z Internetu - v souborném katalogu VŠE - TINLIB. Katalog obsahuje rovněž informace o starších ročnících některých vázaných titulů časopisů.

Seznam periodik, které byly objednány centrální agendou časopisů CIKS pro VŠE na rok 2000 je možné si prohlédnout na http://ciks.vse.cz/ciks/casop (v dřívějších letech byl tento seznam vydáván také v tištěné podobě, nyní je publikován pouze elektronicky na uvedené adrese). 

2.5 Studovna a výpůjční protokol

 Karla Koubková   

vedoucí studoven a výpůjček 

• Studovny

Ve studovně je celkem 18 942 knihovních jednotek ve volném výběru a odborné časopisy a noviny: jsou zde k dispozici skripta vydávaná VŠE, diplomové práce VŠE za posledních pět let, odborné monografie, slovníky, encyklopedie, jazykové učebnice, working papers ze zahraničních univerzit, literatura rezervovaná pro kurzy VŠE- zejména časopisecké články, sbírky zákonů, statistické ročenky. materiály OSN, ILO a depozitní fond OECD.

Je zde také trvalá výstavka nových knižních přírůstků určených pouze pro tuto studovnu na Žižkově, která se obměňuje jedenkrát za měsíc. V úplnosti lze všechny nové přírůstky v knihovnách VŠE vyhledat v katalogu TINLIB na adrese http: // CIKS.VSE.CZ.

Informační materiály uložené ve studovně jsou většinou půjčovány prezenčně. Cizojazyčné dokumenty, které Knihovna VŠE – CIKS má pouze jednou, se půjčují ze studovny na krátkodobou výpůjčku. Krátkodobá výpůjčka má žluté označení na štítku se signaturou. Dokumenty ve studovně jsou řazeny podle MDT (mezinárodní desetinné třídění) a jsou také vybaveny elektronickým zabezpečením proti krádežím. I přes tato opatření bylo v roce 1999 zadrženo při krádežích 8 osob. Za tento přestupek je uložen trest zákazu přístupu do studovny po dobu jednoho semestru.

V roce 1999 využilo služeb studovny celkem 214 870 čtenářů (oproti 189 242 čtenářů v roce 1998 – došlo tedy k ke zvýšení o 13,5 %) a k prezenčnímu studium bylo ze skladu do studovny vydáno 5600 dokumentů (oproti 5442 dokumentů v roce 1998 – nárůst o 2,9 %).

Pro účely orientace ve fondu studovny je k dispozici pět PC. Čtenářům slouží tři samoobslužné kopírky na karty. Za rok 1999 bylo na těchto kopírkách zhotoveno 690 137 listů kopií formátu A4 v celkové hodnotě 1 283 814,25 Kč. Učitelé VŠE využili kopírování v hodnotě 5 660 Kč.

• Výpůjční protokol

Výpůjční protokol využívá od prosince 1997 systém automatizovaných výpůjček TINLIB, který přinesl zrychlení procesu půjčování publikací. Čtenáři mají ve výpůjční hale k dispozici 11 PC k vyhledávání literatury, z toho jeden PC je určen k individuální kontrole lhůt vracení literatury. Výhodné je, že si čtenáři mohou v elektronickém katalogu zjistit, kde je požadovaný dokument umístěn, zda je volný k výpůjčce nebo připraven k vyzvednutí, popřípadě - kdy bude vypůjčený dokument vrácen do knihovny.

V roce 1999 bylo zaregistrováno celkem 8 197 uživatelů (z toho bylo 6 674 studentů VŠE, 84 učitelů VŠE, 53 zaměstnanců VŠE, 368 čtenářů z veřejnosti, 991 studentů jiných škol a 27 čtenářů z veřejnosti s volným vstupem). Proti roku 1998, kdy bylo zaregistrováno celkem 7 552 čtenářů, jde o nárůst o 8,5 %. Viz tabulka B 1 v přílohové části této zprávy.

Během roku 1999 se uskutečnilo 89 403 výpůjček, což bylo o 22,4 % více než v roce 1998. Bylo vystaveno 10 protokolů o ztrátě - shodou okolností stejný počet jako v předcházejícím roce.

• Meziknihovní výpůjční služba (MVS)

V rámci meziknihovní výpůjční služby bylo v roce 1999 vyřízeno 276 výpůjček na základě 328 požadavků (tj. 84,1 %). Tato služba ojediněle zajišťuje i fotokopie článků z časopisů. V roce 1999 bylo poskytnuto celkem 52 fotokopií časopiseckých článků. 

• Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba

 Mgr. Eva Havlíková  

informační servis CIKS

 Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba (dále MMVS) je nabízena Knihovnou VŠE - CIKS již od roku 1995. Zájem o zprostředkování MMVS mezi uživateli - zaměstnanci VŠE rok od roku roste. Ve srovnání s rokem loňským to bylo dokonce o 158% více.

Do konce roku 1999 bylo podáno 88 žádostí o MMVS, v roce 1998 byly zaregistrovány 34 objednávky. Z celkového počtu 88 bylo 79 objednávek kladně vyřízeno, 5 žádostí se vrátilo bez vyřízení - zahraniční knihovny buď žádanou publikaci nevlastnily, nebo nepůjčovaly absenčně, ve 4 případech byly žádanky předány k vlastnímu vyřízení, neboť se dodatečně zjistilo, že požadovaná publikace, či kopie článku z časopisu se nachází v některé z knihoven přímo v Praze.

Pokud bychom se chtěli podívat, jak vypadá rozložení zájmu o výpůjčky mezi jednotlivými fakultami, zjistili bychom, že uživatelé z jednotlivých kateder Fakulty mezinárodních vztahů podali 30 žádanek, Fakulta informatiky a statistiky a CIKS mají stejně po 12 objednávkách, následuje Fakulta podnikohospodářská s 11 a Fakulta národohospodářská s 9 žádankami a konečně Fakulta financí a účetnictví má na svém kontě 3 objednávky. O těchto 77 kladně vyřízených objednávek zažádalo celkem 20 uživatelů - učitelů a zaměstnanců VŠE. Počty žadatelů jsou přímo úměrné počtu výpůjček (např. F2 - 30 objednávek - 6 uživatelů, F3 - 11 objednávek - 3 uživatelé atd.)

Celková částka zaplacená za tyto výpůjčky pro pracovníky VŠE činila 7240,- Kč., (z toho 5 500,- Kč. za knihy a 1740,- za kopie článků z časopisů. Zahraničním knihovnám byly v rámci MMVS zaslány 2 publikace, obě jsou již vráceny.

 2.6 Recepce a Klub Knihovny VŠE – CIKS

 Miroslava Boháčová   

recepce Knihovny VŠE - CIKS 

Recepce Knihovny VŠE – CIKS na Žižkově poskytuje základní informace o činnosti a provozu všech knihoven CIKS – VŠE / bez ohledu na to, kde jsou umístěny /.

Recepce spravuje vstupní prostory knihovny včetně šatnových boxů a včetně informačních pultů a tabulí, kde jsou aktuálně doplňovány informační materiály a dále poskytuje tyto služby: vystavuje průkazy pro externí návštěvníky knihovny, vydává klíče od šatnových boxů / tyto jsou určeny výhradně pro čtenáře studovny / a také nabízí placené služby, t.j.: laminování dokladů, zhotovování kroužkových vazeb.

Mimoto recepce zajišťuje rezervaci Klubu knihovny VŠE – CIKS, který je přednostně určen zejména pro prezentace informačních zdrojů na VŠE a pro akce související. Konají se zde také různé přednášky, semináře a prezentace firem. Recepce vede knihu hostů a skupinových návštěv a exkurzí: v roce 1999 se konalo 7 diplomových nebo specializovaných seminářů, kterých se zúčastnilo 75 účastníků, 3 prezentace s účastí 30 návštěvníků a 22 exkurzí, při kterých si přišlo prohlédnout prostory knihovny 430 osob – většinou zahraniční studenti. Při exkurzích bylo snahou zaměstnanců knihovny seznámit účastníky především s knihovnickými službami, poskytovanými pracovníky Knihovny VŠE – CIKS. 

3. Knihovní síť VŠE

 Síť knihoven VŠE je tvořena veřejně přístupnými knihovnami a studovnami provozovanými CIKS, Knihovnou Fakulty managementu v Jindřichově Hradci, Studijním centrem Jarov provozovaným Výpočetním centrem VŠE, a dále také 50 katedrovými a střediskovými knihovnami VŠE , které mají charakter příručních knihoven učitelů a zaměstnanců VŠE. Všechny knihovní fondy s výjimkou Knihovny Fakulty managementu v Jindřichově Hradci jsou centrálně doplňovány a zpracovávány CIKS do souborného katalogu VŠE - Tinlib.

3.1 Studijní knihovna Jižní Město 

Mgr. Verona. Miletinová  

vedoucí Studijní knihovny Jižní město

 Studijní knihovna Jižní Město (SKJM) je organizační součástí CIKS -VŠE. Je umístěna v objektu VŠE na Jižním Městě, kde působí již pátým rokem. Jejím posláním je přispívat knihovnicko-informačními službami k vytváření optimálních podmínek pro individuální studium zejména studentů 1.ročníků a pro studium jazyků na VŠE. Tomuto záměru odpovídá i organizační členění knihovny do tří studoven: studovny hlavní, s všeobecně zaměřeným knihovním fondem, studovny s počítači a jazykové studovny. Pod správu SKJM patří i přidružená pracoviště - Správa identifikačních karet a Studentský klub.

V  roce 1999 se SKJM zaměřila na rozšíření a zkvalitnění služeb uživatelům, jak při provozu knihovny, tak i v informační a poradenské činnosti. Vzhledem k rostoucím požadavkům na využití audiovizuálních a elektronických zdrojů a prostředků výpočetní techniky, SKJM se v uplynulém roce věnovala jejich zabezpečení a aktualizaci.

• Fond knihovny

Knihovní fond byl v uplynulém roce průběžně doplňován podle tématického zaměření studoven a podstatně se zvětšil fond skladu vzhledem k rostoucím potřebám absenčních výpůjček (viz tabulka A 1.2 a A 1.3). Fond knihovny tvoří několik částí:

a) knihovní fond evidovaný souborným katalogem TINLIB činil k 31.12.1999 celkem 8 334 knihovních jednotek, z toho 633 elektronických audiovizuálních knihovních jednotek.

b) starší knihovní fond, který byl převzat ze zrušeného Ústředního ústavu národohospodářského výzkumu (ÚÚNV) a z bývalého fondu Ústřední ekonomické knihovny je zachycen v systému ISIS, který je zpřístupněn v lokální počítačové síti VŠE a činí 1 436 knihovních jednotek. Dílčí fond bývalého ÚÚNV vyžadující obsahovou prověrku činí 3 694 knihovních jednotek.

Pro studenty je nejvýznamnější aktuální, nově doplňovaný fond, který je přístupný prostřednictvím souborného katalogu TINLIB.

Přírůstek za rok 1999 činil 1 235 knihovních jednotek, z toho 92 jednotek multimediálních. Jedná se o komplety CD-ROM, audio a videokazet, zejména k jazykové a počítačové výuce. Výrazně doplňovala skladbu knihovního fondu periodika- domácí i zahraniční provenience. V roce 1999 SKJM odebírala celkem 87 vybraných titulů orientovaných podle specifického zaměření studoven.

K optimální profilaci knihovny přispěla dobrá spolupráce s katedrami a s akvizičním oddělením CIKS, zejména při zabezpečování titulů akreditované literatury pro 1.ročníky studia a pro jazykovou výuku.

Knihovní fond SKJM byl v roce 1999 doplněn knihovními jednotkami v přibližné hodnotě 310.000,- Kč, což odpovídá rozpočtovým prostředkům určených na akvizici SKJM, která je zajištěna centrálně CIKS -VŠE.

V roce 1999 byla v letních měsících provedena fyzická revize knihovního fondu SKJM zpracovaného v systému TINLIB. Bylo zrevidováno celkem 7 366 knihovních jednotek.

Po skončení revize byly shledány nedostatky v lokaci revidovaných jednotek v důsledku reorganizace fondu z předcházejících let. Vzhledem k tomu, že se jednalo o relokaci celkem 1 784 jednotek přistoupilo se ke komplexnímu snímání přírůstkových čísel v automatizované podobě.

• Studovny

Studijní knihovna JM měla pro prezenční studium vyhrazeno ve třech studovnách celkem 65 míst. Hlavní studovna s 34 studijními místy je vybavena základními druhy informačních dokumentů a vybranými tituly periodik pro odborné studium , zejména pro studium v 1.ročnících.

Hlavní studovna je členěna na dvě části: první tvoří výpůjční pult s recepcí, kopírkou a počítači pro vyhledávání v katalogu, v druhé části je umístěn prezenční fond a studijní boxy. Počet studijních míst se stále více ukazuje jako nedostačující, o čemž vypovídá statistika návštěvnosti studoven. Srovnání s minulými roky svědčí o stále stoupající návštěvnosti uživatelů, a tím i vytíženosti studijních míst, zejména v průběhu semestrů. Jak dosvědčuje porovnání statistických údajů (viz tabulka E 1.3a,b) stoupla návštěvnost v této studovně např. v měsíci dubnu 1999 až na 184 uživatelů denně, což znamená frekvenci vytíženosti studijního místa 5,4. V listopadu 1999 obrat na jednom studijním místě činil 6,3.

Informační a poradenská činnost měla stoupající trend, což souvisí mimo jiné i s tím, že převážná část nových studentů jevila daleko větší zájem o knihovnu a její služby, než první ročníky v minulých letech. Také noví uživatelé se většinou v této knihovně teprve seznamovali se základními otázkami využívání knihovního informačního systému (viz tabulka E 2.2).

Výrazně vzrostl zájem o absenční služby, které tato studovna poskytuje od roku 1998. Počet absenčních výpůjček se ve srovnání s tímto rokem zvýšil více než čtyřnásobně (viz tabulky E 2.1 a E 4). K nezbytné optimalizaci výpůjčního procesu přispěje zavedení automatizovaného výpůjčního protokolu plánované v modulu systému TINLIB. V souvislosti s tím se v úzké součinnosti s oddělením centrální akvizice neustále buduje knihovní fond skladu SKJM.

Počítačová studovna je zaměřena na práci s informacemi prostřednictvím počítačové sítě a Internetu. Studovna je vybavena 13 PC a třemi tiskárnami, jedno místo je vyhrazeno pro studium nebo práci s notebooky. Fond studovny byl aktualizován vzhledem k narůstajícím potřebám ve vývoji počítačového software a hardware. Uživatelé měli k dispozici bohatý výběr relevantních monografií, příruček, CD-ROM a periodik, zaměřených na oblast informatiky, počítačů a výpočetní techniky. Návštěvnost této studovny byla v průběhu dne nárazová v souvislosti s režimem výuky. Nejvyšší intenzitu návštěvnosti zaznamenala tato studovna na začátku semestrů (viz tabulky E 1 a E 1.3). Hlavní důraz v práci s uživateli byl kladen na informovanost pracovnic při řešení široké škály informačních potřeb, a to nejen v oblasti studijní literatury, ale i v oblasti hardware a software, technické a programové obsluhy PC.

V uplynulém roce se postupně dařilo inovovat a aktualizovat zastaralé technické zařízení v této studovně, které bylo při zahájení provozu SKJM zkompletováno ze starých PC. Podařilo se částečně modernizovat vybavení studovny o nová PC, a tím i zabezpečit práci s novějším software v prostředí Windows NT.

Jazyková studovna, jejímž posláním je rozvíjení jazykových znalostí studentů ve vyučovaných jazycích formou individuálního studia, na 18 pracovních místech umožňovala uživatelům práci na audio a video přehrávačích, satelitních stanicích TV a dvou programově upravených PC pro interaktivní výuku jazyků s použitím multimediálních CD-ROM. Nabízela vedle rozmanitého fondu jazykových učebnic, slovníků, encyklopedií a příruček a výběru cizojazyčných novin a časopisů i systematicky doplňovaný, bohatý výběr elektronických a audiovizuálních médií. Vedle těchto zdrojů byly využívány pro doplnění výuky audio a video kazety, (viz tabulka E 3). Velký zájem byl o zpravodajství a informace zprostředkované čtyřmi satelitními TV přijímači na 61 cizojazyčných televizních stanicích. Do budoucna bude třeba obnovit i zastarávající audiovizuální techniku v této studovně.

Klub SKJM je pátým rokem přiřazeným pracovištěm s 22 místy, které slouží k občerstvení, ale i k doplňkovému studiu v období největší vytíženosti studoven. Nabízí solidní fond domácích periodik. Návštěvnost Klubu byla v roce 1999 celkem 12 047 návštěvníků.

Celkem využilo v roce 1999 služeb studoven SKJM 48 183 uživatelů a průměrná návštěvnost za měsíc činí 4 818 uživatelů, za den 227 uživatelů (viz tabulka E 1.1 a E 1.2 ), což je v porovnání s rokem 1998 o 7 250 uživatelů a o 1 345 informačních dotazů více (viz tabulka E 4).

Zvýšený zájem studentů o služby knihovny způsobily mimo jiné i včasné a vyčerpávající informace o poskytovaných službách CIKS a jeho knihovní sítě formou vstupů do úvodních seminářů, které jsou povinné pro nově přijímané studenty VŠE.

Pro informaci a seznámení se službami SKJM byla zpracována pro školní rok 1999/2000 informační brožura Studijní knihovna Jižní Město, edice Informační servis č.16, která je podrobným průvodcem pro uživatele knihovny. Vedle informací o provozu a poskytovaných službách obsahuje i aktuální seznamy akreditované literatury pro studium 1. ročníků a jazykovou výuku na škole.

Ve dvou studovnách, hlavní a jazykové, jsou umístěny kopírky - jejich využití je uvedeno v tabulce E 2.3. V roce 1999 bylo na nich zhotoveno 114 125 kopií.

Závěrem je možno konstatovat, že vzrůstající zájem uživatelů o informační zdroje a informační služby poskytované SKJM potvrdily potřeby a cíle definované před pěti lety při vybudování knihovny tohoto profilu a zaměření v rámci knihovní sítě CIKS.

Zavedení automatizovaného výpůjčního systému, rozšíření počtu studijních míst a důsledná výchova informačních pracovníků a následně i uživatelů směřující k vyššímu využívání nových informačních technologií je primárním úkolem Studijní knihovny JM pro další období. 

3.2 Knihovna CDMS Veleslavín

 Jana Křížová  

vedoucí Knihovny CDMS 

• Základní údaje

Knihovna CDMS poskytuje služby uživatelům z řad odborné veřejnosti, studentům a profesorům VŠE i jiných vysokých škol, studentům doktorandského studia VŠE, studentům US Business School, pracovníkům různých firem a podniků a posluchačům zde pořádaných managerských kurzů.

Knihovní fon k 31.12.1999 činil 7 871 knihovních jednotek. Veškerý knihovní fond je umístěn v uzavřeném skladišti, není zde volný přístup ke knihám.

Od listopadu 1999 se převádí knižní fond Knihovny CDMS do katalogu systému Tinlib.

Přírůstek knihovního fondu za rok 1999 činil 200 knih. V porovnání s rokem 1998 je to o 40 knih méně.

• Služby uživatelům

Nově registrovaných uživatelů bylo v roce 1999 celkem 72 (studenti 45, zaměstnanci 3, veřejnost 24). V porovnání s rokem 1998 je to o 2 uživatele více. Od roku 1996 do 31.12.1999 bylo zaregistrováno celkem 278 uživatelů.

Absenčních výpůjček bylo v roce 1994 celkem 4 900 - v porovnání s rokem 1998 je to o 200 výpůjček více.

Prezenční výpůjčky (půjčování knih, novin a časopisů pouze do studovny), poradenství - poskytování bibliografických informací včetně telefonických objednávek knih, vyhledávání knih v katalogu ISIS a Tinlib, kopírovací služby.

Využití kopírky v roce 1999 - 3.100 stran A4. Poplatky vybrané za rok 1999 činily 2 541,- Kč (čtenářské průkazy 800,- Kč, kopírování 1 741,- Kč). 

• Profil knihovního fondu

Jako v předchozích letech se knihovna orientuje především na nejnovější literaturu z oblasti marketingu, managementu , účetnictví, bankovnictví a reklamy. Nachází se zde i knihy příručkového charakteru (encyklopedie, slovníky jazykové i naučné), knihy z oboru oceňování nemovitostí či základní právnická literatura (včetně kompletní Sbírky zákonů od roku 1993). Knihovna též nabízí k prezenčnímu studiu 5 titulů zahraničních časopisů, 2 tituly zahraničních novin, 19 titulů českých časopisů a 7 titulů českých novin. V roce 1999 se skladba knihovního fondu navíc rozšířila mimo jiné o publikace týkající se problematiky EU, jež jsou veřejností velmi žádané. 

3.3 Kolejní knihovna Jarov 

Karla Koubková   

vedoucí studoven a výpůjček Knihovny VŠE - CIKS

Kolejní knihovna Jarov půjčuje skripta, učebnice a odborné časopisy studentům VŠE, kteří jsou ubytováni ve stejnojmenném areálu a vlastní platnou (registrovanou v Knihovně VŠE na Žižkově) průkazku uživatele. Zvláštností tohoto knihovního fondu je také fond beletrie, který je půjčován, ale není doplňován.

V této knihovně slouží studentům 2 PC, umožňující vyhledávání v souborném katalogu VŠE - Tinlib.

V roce 1999 knihovnu navštívilo 19 596 studentů ( o 6,2 % více než v roce 1998), krátkodobých výpůjček bylo 45 502 (o 14,1 % méně než v předchozím roce), z toho bylo 467 výpůjček beletrie ( o 10 % méně než v roce 1998). 

3.4 Mediotéka - multimediální studovna
Fakulty financí a účetnictví

Jaroslava Borníková  

správce Mediotéky 

Studovna je součástí komplexu studoven CIKS VŠE a je umístěna ve staré budově na Žižkově. K dispozici je zde 12 multimediálních PC, dále 1 PC pro přístup do souborného katalogu VŠE Tinlib, 1 PC s překladovým slovníkem (český jazyk x anglický jazyk) a 1 PC pro přístup do databáze ABI Inform, s plnými texty časopiseckých článků ze 400 titulů časopisů na CD-ROMech. Na 1 PC je také umožněno prohlížení CD, např. příloh odborných časopisů, které jsou odebírány CIKS. Je zde celkem 15 studijních míst.

V multimediální studovně jsou k dispozici plné texty k systému ABI/Inform (400 titulů na CD-ROM). Systém obsahuje anglická abstrakta časopiseckých článků k 1 500 titulům odborných časopisů evropských i amerických. Vyhledávání v onlinové verzi této databáze - v systému ProquestDirect - bylo v roce 1999 umožněno ze všech PC  celé lokální počítačové sítě VŠE .

Plné texty ze systému ABI/Inform je možné si objednat buď elektronickou cestou (e-mail: Medio@vse.cz) nebo prostřednictvím objednávkového formuláře na www stránkách CIKS (http://ciks.vse.cz), popř. osobně nebo telefonicky. Učitelé VŠE mají tištěné kopie zdarma, studenti VŠE a studenti programu CEMS za vytištění plného textu ze systému platí za 1 stranu A4 2,50,- Kč a ostatní 5,-- Kč/za 1str. A4. V současnosti poptávka po takto získávaných kopiích časopiseckých článků poněkud poklesla - právě kvůli dostupnosti onlinové verze této databáze prostřednictvím Internetu.

Studovna poskytuje knihovnické a informační služby pro studenty a učitele VŠE. Ve velké míře je využívána zejména studenty zahraničního studijního programu CEMS i studenty dalších zahraničních studijních programů. K poskytovaným službám patří poradenství při vyhledávání v knihovním katalogu TINLIB, technická a softwarová obsluha PC, tisk časopiseckých článků z databáze ABI/Inform.

V průběhu zimního semestru 1998 byla zpřístupněna ve studovně nová informační služba "English Monitoring of Czech Press". Jde o denní monitoring českých novin v anglickém jazyce s tematickým zaměřením na ekonomické informace, které denně docházejí prostřednictvím elektronické pošty. Tento monitoring je ve studovně k dispozici v tištěné formě a nejvíce je využíván zahraničními studenty programu CEMS, v elektronické podobě je tato služba trvale umístěna v lokální počítačové síti VŠE.

V roce 1998 byla v Mediotéce provedena zásadní změna struktury jejího knihovního fondu a výpůjčního systému: stavění a značení knižních publikací bylo sjednoceno s hlavní studovnou, tzn. k tématickému stavění se používá MDT. Veškeré výpůjčky se realizují zásadně automatizovaně prostřednictvím výpůjčního protokolu v hlavní studovně Knihovny VŠE - CIKS.

V lokální počítačové síti Mediotéky jsou s využitím serveru UltraNet k dispozici další databáze (viz tab. C1.4). 

3.5 Knihovna P.Eislera a Evropské dokumentační středisko (EDS) 

Ing.Ivana Poplšteinová  

vedoucí knihovny a EDS 

Obě knihovny jsou součástí komplexu studoven ve staré budově VŠE na Žižkově. K původní knihovně P.Eislera Fakulty mezinárodních vztahů (F 2) bylo v září 1998 připojeno Evropské dokumentační středisko, jelikož obsahové zaměření obou se částečně překrývá (politologie, sociologie, Evropská unie, cestovní ruch, Czech Trade, E.I.U.Country Reports).

Fondy obou knihoven jsou vedeny v souborném katalogu TINLIB. Publikace jsou ve volném výběru v Knihovně P.Eislera stavěny podle MDT, v Evropském dokumentačním středisku podle tematické struktury požadované EU. Kromě monografií určených ke krátkodobým výpůjčkám je ještě prezenčně k dispozici cca 120 titulů periodik, referenční příručky, statistiky a encyklopedická literatura.

V knihovně je 24 studijních míst, takže je možné poskytovat uživatelům více individuální přístup, než je tomu ve velké studovně. Součástí knihovny je i učitelská studovna s trvalou rezervací a zajišťováním speciálních služeb pro vyučující (např. rezervování literatury, poskytování kopií vybraných materiálů, instruktáže pro systém TINLIB na PC aj.). Pracovníci ve studovně zajišťují také konzultační služby pro rešeršní oddělení CIKS.

V roce 1999 byly ve studovně EDS instalovány 2 počítače koupené z daru Ministerstva zahraničních věcí. Na těchto počítačích mohou uživatelé v lokálním režimu využívat 9 instalovaných databází se vztahem k EU (tab. C 2.3), případně navštěvovat doporučené internetové stránky obsahující informace o EU. K dispozici jsou také CD-ROM s 2-3měsíční retrospektivou Official Journal (serie C a L) a 3x týdně docházející CD-ROM Official Journal-Supplement (tab. C 2.2). Tyto možnosti návštěvníci hojně využívají pro získávání aktuálních informací o EU a jejím rozšiřování.

Lze konstatovat, že činnost EDS se stále rozšiřuje, počet publikací a zájem o ně stoupá. Už nyní se ukazuje, že společné prostory KPE a EDS nebudou do budoucna stačit a pravděpodobně bude nutné zvažovat i možnost jejich rozdělení.

3.6 Knihovna Fakulty managementu Jindřichův Hradec 

Pavla Přibylová     

vedoucí knihovny 

Knihovna poskytuje služby pedagogům, studentům všech forem studia a zájemcům z řad veřejnosti. Knihovní fond /14 745 kj/ je budován v souladu s profilem fakulty, tak, aby byl uživatelům knihovny zajištěn přístup k co největšímu rozsahu titulů.Tato zásada je korigována konkrétními finančními prostředky, určenými v příslušném roce na nákup fondu. Maximálního využití finančních prostředků je dosahováno regulací počtu multiplikátů a zařazením nakoupených titulů především do studovny, kde je zajištěna dostupnost všem zájemcům.Roční přírůstek byl 1 399 kj .

822 zapsaných uživatelů fakultní knihovny využívalo služeb půjčovny, studovny a čítárny časopisů, možnosti kopírování nejrůznějších materiálů umístěných ve fondu studovny. Bylo zhotoveno 1215 kopií z materiálů knihovny / pracovníkem/. V samoobslužném režimu bylo z materiálů knihovny nakopírováno za 23 434. Kč.

Celkem bylo v roce 1999 9 829 absenčních výpůjček. Meziknihovní výpůjční služby využilo 66 uživatelů. Jiným knihovnám byly poskytnuty 4 výpůjčky z fondu knihovny FM. Fond studovny /cca 2500 kj/ byl nově roztříděn a uspořádán. Pro vstup do studovny /stat. evidence/ a hlídání klíčků od šatnových skříněk byl uveden v říjnu 1999 do zkušebního provozu program, který využívá identifikační karty studentů a zaměstnanců fakulty. Návštěvnost studovny byla 18 670 uživatelů.

Bylo zpracováno 13 tištěných bibliografií Nové knihy.Tyto materiály slouží k informaci o nových titulech a jejich umístění ve fondu.. Byl zpracován seznam diplomových a bakalářských prací obhájených v r. 1999. Jedním z hlavních úkolů v r. 1999 mimo zajištění běžného provozu knihovny byla rekatalogizace 13 120 kj do nového automatizovaného knihovnického systému TINLIB-T-Series. Z uváděného celkového čísla bylo do T-Series zpracováno / fyzicky přečíslováno, systematicky zatříděno, doplněno předmětovými hesly/ 6 394 kj, což představuje 3 112 zkatalogizovaných titulů.

V červnu r. 1999 byl ve spolupráci s Městskou knihovnou v  J. Hradci a Oblastním výborem Svazu knihovníků a informačních pracovníků uskutečněn 3 -denní seminář na téma: "Rozvoj tvořivosti, akceptování a zvládnutí změny" Tento seminář byl organizován pro pracovníky knihoven jihočeského kraje a několika pracovníků Národní knihovny. V Týdnu knihoven byla uskutečněna literárně-historická procházka po J. Hradci pro studenty především prvního ročníku, byl zorganizován prodej zlevněných knih, v určených hodinách v tomto týdnu byly předváděny vstupy a vyhledávání v katalozích a databázích knihoven v ČR.

V rámci celoživotního vzdělávání se zúčastnili pracovníci knihovny různých odborných seminářů pořádaných NK, SKIPem /Katalogizační pravidla AACR2, Automatizace knihoven, Knihovny současnosti'99 a kurzů pořádaných fakultou /MS Word, Excel, Internet/.

Provoz knihovny /návštěvní doba studovny 39,5 hod., půjčovny 26,5 hod.v týdnu/ zajišťovali tří pracovníci /2 knihovnice a l pracovník na civilní službě/.

4. Informační servis 

Ing. Jana Hartmanová     

vedoucí Informačního servisu CIKS 

4.1 Rešerše, bibliografické a referenční informace

 Mgr. Libuše Simandlová - Ing. Jana Hartmanová
Informační servis CIKS

       

V porovnání s rokem 1998 (viz Výroční zpráva za rok 1998) jsme zaznamenali výrazný nárůst zájmu o rešeršní služby (o cca 113%). Celkem bylo vypracováno 64 jednorázových rešerší, z toho 28 pouze z interních zdrojů, 23 z interních i externích a 13 pouze z externích zdrojů. Převládají žadatelé interní (39 žadatelů - nárůst 77%), jimž jsou poskytovány služby zdarma. Uživatelům externím, jichž bylo v roce 1999 celkem 25 (nárůst 213%), jsou poskytovány služby placené. Příjem za tyto rešerše činil v roce 1999 Kč 5 697,-.

Vypracované rešerše jsou archivovány v elektronické podobě a v průběhu roku 2000 budou nabízeny na www stránkách CIKS a prostřednictvím tištěných letáků v prostorách knihovny.

Tematicky lze rešerše rozčlenit zhruba takto:

• management podniku

• personální management

• EU, evropská ekonomická integrace

• ekonomická žurnalistika

• ekonomika podniku

• obchodní podnikání

• doprava

• politologie

• marketing

• finance

• zdravotnictví

V rámci referenčních služeb (ústních i telefonických) bylo vyřizováno v průměru denně 13 dotazů různého druhu a úrovně - od jednoduchých až po žádosti o rešerše. Struktura dotazů se příliš nezměnila, zhruba jednu třetinu tvořily dotazy patřící spíše do působnosti orgánů školy - informace o přijímacím řízení a o podmínkách studia všeobecně.

Nejčastější dotazy a požadavky:

• anotace a plné texty českých odborných časopisů

• faktografické údaje (statistiky, ekonomické ukazatele, ...)

• materiály k určitému tématu (reference, informace o možnostech zadávání rešerší)

• informace z právního systému ASPI

• materiály Evropské unie

• služby knihovny a studoven všeobecně

4.2 Elektronický informační servis v lokální počítačové síti VŠE

Ing. Jana Hartmanová  
vedoucí Informačního servisu CIKS

Elektronické informační zdroje nabízené akademické obci jsou přístupné ze všech cca 1500 PC v lokální počítačové síti školy. Přístup do informačního servisu je adresný, tj. po přihlášení uživatele k síti školy. Informační služby a zdroje jsou věcně rozčleněny a jsou v současné době nabízeny v šesti základních rubrikách:

• Základní informační servis

• Interní informační servis

• Knihovnicko-informační servis

• Nabídka kompaktních disků

• Informační zdroje pro ekonomická studia

• Informace o studiu

I přes rostoucí využívání Internetu se Informační služby v počítačové síti VŠE těší stále značné oblibě, v absolutních číslech dokonce počet přístupů mírně stoupá. Potvrzují to i údaje z tabulky C1.6, porovnávající statistické údaje od roku 1996. Růst požadavků v rubrikách Základní informační servis (ZIS), Interní informační servis (IIS) a Informační zdroje pro ekonomická studia (IIZ) dokumentuje nejen stále větší orientaci uživatelů na informace v elektronické podobě, ale také fakt, že tyto informace nebyly v roce 1999 k dispozici na www stránkách školy. K častějšímu využívání rubriky IIZ jistě přispělo také vyřazení Ekonomicko-informačního servisu (EIS), který v podstatě zdvojoval prezentaci databází, ze struktury lokálního informačního servisu.

Opačný trend, tedy pokles informačních požadavků nebo jejich stagnaci, vidíme u zbývajících rubrik. Informace z Knihovnicko-informační servisu (KIS) byly z větší části převedeny i na www stránky http://ciks.vse.cz, což se spolu s rostoucími možnostmi uživatelů připojení z domova jeví jako hlavní příčina poklesu zájmu o informace v lokální síti. Nabídka CD-ROM slouží pouze jako souhrnný přehled, informující uživatele o novinkách na CD-ROM prezentovaných v síti v ostatních rubrikách. Vzhledem k tomu, že hlavní nákupy se uskutečnily v letech 1995/96 a nabídka CD-ROM se již prakticky nerozšiřuje, využívání rubriky stagnuje a bude tedy ze struktury vyřazena.

Obdobný trend ve využívání databází prostřednictvím UltraNetu v Mediotéce dokumentuje tabulka C1.4:. I zde můžeme pozorovat pokles požadavků na zdroje, které jsou k dispozici prostřednictvím Internetu (například plné texty periodik, mapa) a na zdroje, které nejsou aktualizovány. Zájem o faktografické informace naopak dokazuje počet požadavků na nově doplněnou součást Firemního monitoru - Finanční profily.

Využívání lokálního servisu v průběhu kalendářního roku je výrazně ovlivněno rozdělením na semestry, zkoušková období a prázdniny, což dokumentuje i tabulka C1.2.

Z celkového počtu 79 databází a aplikací, které jsou k dispozici uživatelům v rámci VŠE, je 45 zpřístupněno prostřednictvím počítačové sítě, z toho 34 na CD-ROM. Ostatní jsou k dispozici v multimediální studovně Mediotéky a v  Evropském dokumentačním středisku VŠE.

Přehled elektronických informačních zdrojů je uveden v tabulkách číslo C2.1, C2.2 a C2.3. Z tabulky C2.1 lze získat informace nejen o počtu titulů na CD-ROM, ale i o jejich specifikaci, periodicitě a dostupnosti podle prostředí. Tabulka C2.2 informuje o informačních zdrojích s výjimkou titulů na CD-ROM, tabulka C2.3 uvádí přehled zdrojů, dostupných v lokálním režimu v EDS. 

4.3 Tvorba a správa WWW stránek CIKS

Ing. Jana Hartmanová   
vedoucí Informačního servisu CIKS

Struktura WWW stránek CIKS nezaznamenala v průběhu roku 1999 žádné výrazné změny, což je jistě i jednou z příčin stagnace nebo poklesu zájmu o rubriky "knihovnické" a důvodem pro komplexní změny ve struktuře. Obohacením obsahu stránek CIKS tak bylo prakticky pouze jejich doplnění v závěru roku 1999 o nabídku online přístupů http://ciks.vse.cz/ - Vyhledávací služby, seznamy.. do databází plných textů českých i zahraničních periodik a na server ČSÚ.

Strukturu stránek CIKS navíc jistě také ovlivnila i nutnost nadále prezentovat námi vytvořené a spravované aplikace, které by měly být součástí WWW stránek školy, protože ty prakticky neměly v roce 1999 svého správce. Na stránkách CIKS tedy byly prezentovány aplikace Telefonní seznam http://tel.vse.cz, Seznam studentských e-mailových adres http://email.vse.cz, kompletní Anotace všech předmětů vyučovaných na VŠE http://ciks.vse.cz/predmety a Nabídka kurzů, obsahující i časy, místnosti a vyučující jednotlivých kurzů http://ciks.vse.cz/predmety. Servery CIKS byly a jsou také využívány při výuce studentů VŠE. Například na katedře Informačního a znalostního inženýrství je výuka kurzu IZI491 docenta Raucha podporována aplikacemi, které jsou k dispozici na adresách http://barbora.vse.cz a http://crisp.vse.cz. Abychom zjednodušili používání těchto aplikací, získaly některé z nich vlastní doménové adresy.

Rovněž stránky Spolku knihovníků evropských obchodních škol (EBSLG - European Business Schools Librarians' Group), které jsou vytvořeny a spravovány webmastery CIKS, získaly v roce 1999 vlastní doménovou adresu http://www.ebslg.org.

Seznam, tvořící výběr nejžádanějších stránek na serveru CIKS.VSE.CZ v letech 1998 a 1999 je uspořádán do tabulky C1.1. Výběr je seřazen podle počtu přístupů "HITS", tj. kolikrát byla daná stránka zobrazena. Kromě uvedených položek se na předních místech objevily jednotlivé stránky z aplikací Emailové stránky studentů, Výuka a Telefonní seznam. Aplikace Výuka byla v průběhu roku 1999 přesunuta na samostatný server http://vyuka.vse.cz, a proto její skutečná návštěvnost bude daleko vyšší. Statistiky prokazují trend, který se objevil již v roce 1998, a to vysokou oblíbenost prvních tří aplikací.

Správci WWW stránek CIKS zajišťovali v roce 1999 z jakési setrvačnosti i správu, nebo spíše pouhou "údržbu" WWW stránek školy. Z tohoto důvodu předložili v polovině roku návrh nové struktury školních stránek a v listopadu 1999 byl CIKS pověřen jejich správou. Stránky byly komplexně změněny po obsahové i programové stránce a v březnu 2000 uvedeny do zkušebního provozu.

 4.4 Technická, softwarová a databázová správa

 Ing. Pavel Pospíšil - Bc. Václav Řepa
Informační servis CIKS

     

V současné době je většina databází dostupných v lokální počítačové síti VŠE v Informačním servisu zpřístupněna prostřednictvím systému Ultra*Net. Jedinou výjimkou je systém právních informací ASPI, jehož veškerá data jsou uložena na serveru Informačního servisu.

Přímo v nabídce Informačního servisu jsou dostupné pouze ty databáze, které mají vyhledávací program pracující pod systémem DOS. Vzhledem k tomu, že producenti databází postupně přestávají rozhraní pro DOS vyvíjet a dodávat, bude se nabídka databází více přesouvat do prostředí Windows.

Databáze, které mají rozhraní pro Windows, jsou dostupné jednak v síťových Windows 3.11 (nabídka Windows s podporou serveru CD-ROM - to v případě, že program nemá příliš velké nároky na hardware), a jednak v Mediotéce na počítačích s Windows 95.

V Mediotéce se po přihlášení pod jménem "medioteka" využívají tři způsoby spouštění aplikací na CD-ROM:

• prostřednictvím ikony na ploše "Další databáze na CD-ROM" se spouští klientský program Ultra*Netu, který umožní spuštění asi dvaceti databází a aplikací, rozdělených do několika tématických skupin (počet přístupů k jednotlivým databázím je uveden v tabulce C 1.4),

• některé aplikace lze spustit přímo poklepáním na ikonu na pracovní ploše (například Encyclopedia Britannica nebo výukové programy),

• třetí skupinu tvoří aplikace, u kterých je třeba si pro práci s nimi vypůjčit u služby příslušný CD-ROM a vložit ho do lokální mechaniky. Sem patří aplikace, v nichž jsou ve větší míře využity multimediální prvky a u nichž se při přenosu dat po síti ztrácí plynulost zvuku a videoukázek (například učebnice Wordu a Excelu, Česká literatura apod.)

Kromě toho je u služby k dispozici několik CD-ROM, které nejsou určeny k instalaci na síť (jedná se třeba o přílohy některých časopisů apod.). Pro práci s nimi je vyčleněn jeden počítač, kde po přihlášení na zvláštní účet získá uživatel možnost si tento CD-ROM sám nebo za pomoci služby nainstalovat a pracovat s ním. V případě narušení operačního systému, ke kterému může při tomto způsobu práce s počítačem dojít, je možné obnovit originální konfiguraci ze zálohy.

Počátkem a v průběhu roku 1999 bylo stabilizováno uspořádání databáze pro evidenci identifikačních karet. Výroba nových karet se provádí na výrobní lince umístěné v areálu VŠE na Jižním Městě. Hardwarové i softwarové vybavení zabezpečuje firma Muzo, a.s., výrobu provádí zaměstnanec CIKS. Všechna data jsou zpracovávána v databázovém systému Microsoft Access 97. Databáze je umístěna na serveru Výpočetního centra VŠE a pro komunikaci se využívá databázový jazyk SQL v prostředí MS Windows. Toto propojení dovoluje online přístup, jenž zabezpečuje aktuálnost zpracovávaných dat. Takto je potom možné kontrolovat oprávněnost přístupu do knihovny VŠE, a to jak vstupu do studovny, tak i ke krátkodobému zapůjčení skříněk pro uložení osobních věcí v recepci knihovny.

 4.5 Informační podpora výuky

 Ing. Libor Válek   

rozvojové informační projekty IS CIKS

 Kromě tradičních podob výchovy uživatelů (konzultace, exkurze, tištěné letáky, elektronické informace v IS a na webu CIKS) se CIKS snaží zavést i nové formy uživatelské výchovy. Jednou z těchto forem jsou prezentace informačních zdrojů (obzvláště pro diplomové semináře).

Využití nabídky na prezentace informačních zdrojů v roce 1999 stagnovalo. Příčinou (kromě zásadních důvodů, uvedených ve Výroční zprávě 1998) je to, že původní nabídky ředitele CIKS využilo jen několik málo učitelů ze dvou či tří kateder. To je příliš slabá základna pro udržení a rozvíjení souvislého procesu uživatelské výchovy. Zůstává úkolem najít cesty, jak rozšířit povědomí o informačních zdrojích na CIKS VŠE mezi učiteli a vedení školy.

Po obsahové stránce se prezentace posunuly k většímu podílu zdrojů přístupných online. To je v souladu s jejich rostoucím zastoupením v nabídce CIKS VŠE; zároveň to odpovídá i většímu zájmu studentů.

 4.6 Rozvojové informační projekty

Ing. Libor Válek   
rozvojové informační projekty IS CIKS

V roce 1999 podali pracovníci CIKS čtyři grantové projekty; z toho tři byly přijaty. Jedná se o dva projekty u Fondu rozvoje vysokých škol: "Integrace informačních služeb VŠE-CIKS do prostředí Internetu" a "On-line katalog a digitální knihovna vysokoškolských prací" a jeden projekt v rámci programu MŠMT na podporu výzkumu a vývoje : "Multifunkční knihovnické centrum pro ekonomický výzkum".

Zvláště tento poslední, čtyřletý projekt, podaný ve spolupráci s knihovnou CERGE Univerzity Karlovy, má velký rozsah i dosah a v příštích letech začne měnit podobu i fungování služeb CIKS směrem k digitální či hybridní knihovně.

5. Specializovaná pracoviště CIKS

 5.1 Referát vzdělávání pracovníků VŠE – kurzy Programu vzdělávání pracovníků VŠE

Jitka Kovalčíková

sekretariát CIKS

Program vzdělávání pracovníků VŠE řídí Rada pro vzdělávání jako poradní orgán rektora VŠE a organizačně tento program zajišťuje CIKS-VŠE. O otevření kurzů “Programu vzdělávání” rozhoduje vždy počet zájemců, musí být naplněna stanovená dolní hranice (u výuky jazyků osm účastníků, u kurzů výpočetní techniky a počítačových sítí deset účastníků).

Jazykové kurzy probíhají pravidelně formou dvouhodinové týdenní výuky a kurzy výpočetní techniky a počítačových sítí formou dvouhodinové týdenní výuky nebo v intenzivních čtyřhodinových blocích. Standardně to představuje 24 – 26 výukových hodin za semestr.

V letním semestru 1999 bylo otevřeno 17 kurzů, z toho 13 jazykových a 4 kurzy výpočetní techniky a počítačových sítí /viz tab. D2/.

V zimním semestru 1999 bylo otevřeno 13 kurzů, z toho 10 jazykových a 3 kurzy výpočetní techniky a počítačových sítí /viz tab. D2/.

Náklady na mzdové prostředky pro lektory a školitele dosáhly za celý rok 1999 370 500,- Kč, na příspěvcích účastníků kurzů bylo vybráno a odevzdáno zpět do rozpočtu VŠE cca 127 500,- Kč.

 5.2 Správa identifikačních karet CIKS - VŠE

 Mgr. Verona Miletinová  

vedoucí Studijní knihovny JM - CIKS

Správa identifikačních karet pro VŠE je pracoviště organizačně přičleněné ke  Studijní knihovně Jižní Město od roku 1997. Toto pracoviště zabezpečuje výrobu identifikačních karet,dále jen ID karty, které jsou základním identifikačním dokumentem na VŠE pro studenty i zaměstnance VŠE v Praze a v Jindřichově Hradci a také pro doktorandy a zahraniční studenty.

V letních měsících 1999 byly vyrobeny v součinnosti se sponzorem Union bankou Praha 3 rubové reklamní části pro 3 000 karet pro budoucí první ročníky VŠE.

K optimalizaci výroby identifikačních karet na začátku školního roku byl sestaven harmonogram, který zabezpečil maximální denní využití specializované tiskárny pro výrobu ID karet s čárovým kódem a plynulý chod výroby karet.Identifikační karty se vyráběly na vlastním zařízení VŠE, dodaném firmou I.S.C.MUZO,a.s.

Výroba identifikačních karet probíhala přímo na pracovišti na JM za přítomnosti studentů na výrobní lince sestavené z počítače vybaveného  obslužným software Quick Works Express, digitálním fotoaparátem Olympus a speciální barevnou tiskárnou ImageCard Express. Další součástí zařízení je scanner, který umožňuje zhotovit ID kartu bez osobní účasti jejího držitele. Žádosti o zhotovení ID karty bez osobní účasti budoucího uživatele se shromažďují na kontaktním místě Správy identifikačních karet v recepci Knihovny VŠE-CIKS v staré budově na Žižkově, Praha 3. Bez účasti žadatele se zhotovují ID karty také pro Fakultu managementu v Jindřichově Hradci, stejně jako pro účastníky programu CEMS a SOKRATES.

V roce 1999 bylo vyrobeno celkem 3 710 ID karet, z toho 3 472 pro studenty
(viz tabulka B 5).

Přílohy