Biografie

Tjalling Charles Koopmans se narodil 28.8.1910 v 's-Graveland v Nizozemsku. Vyrůstal v rodině, která si vysoce cenila vzdělání. V roce 1936 se oženil se studentkou ekonomie, která mu byla mj. oporou i v jeho další práci. Měli tři děti, které se věnovaly přírodním vědám. Zemřel 26. února roku 1985 v New Haven, USA.

První tři léta na universitě v Utrechtu se věnoval především matematice, poté pak studiu teoretické fyziky. První dvě odborné statě publikoval z oblasti kvantové mechaniky. Titul "Ph.D." získal v roce 1936 v oboru matematické statistiky na universitě v Leidenu za práci "Lineární regresní analýza ekonomických časových řad".

Velká deprese počátku 30. let probudila v T. Koopmansovi zájem o ekonomii, resp. o matematickou ekonomii, kterou začal systematicky studovat pod vedením J. Tinbergena.

V roce 1940 se mu podařilo s pomocí přátel odjet do USA, kde se na pozvání J. Marschaka stal členem Cowlesovy komise pro ekonomický výzkum, přičleněné k universitě v Chicagu. V letech 1942 - 44 pracoval jako statistik pro britsko-americkou "Radu pro regulaci sloučeného loďstva". Pro ni vypracoval v roce 1942 studii, v níž navrhl schéma výpočtu optimálních tras lodí, opírající se o využití stínových dopravních nákladů - sestrojil a analyzoval primární a duální lineární programovací dopravní model.

T. Koopmans byl ředitelem Cowlesovy komise v letech 1948 - 54 a poté v letech 1961 - 67, když již byla (od roku 1955) přičleněna A. Cowlesem k universitě v Yale. Jejím profesorem byl až do své smrti.

V současnosti patrně nejvíce ceněnými jsou výsledky, které T. Koopmans dosáhl v oblasti modelování výrobního procesu a v makroekonomické teorii ekonomického růstu.

Tradiční nástroj ekonomů pro popis výrobního procesu - produkční funkci, založenou na předpokladu jeho efektivního uspořádání a určitého specifického chování ekonomických subjektů, nahradil modelem, který má popisovat výrobní proces nezávisle na institucionální struktuře ekonomiky, na aspiracích ekonomických subjektů. Ukázal souvislost mezi jím zavedeným pojmem výrobní efektivnosti, cenovým systémem a alokací zdrojů v ideální konkurenční ekonomice a tím vytvořil most mezi normativní teorií alokace zdrojů a teorií všeobecné rovnováhy.

V řadě statí publikovaných v 60. letech XX. století se T. Koopmans zabýval rozdělením národního důchodu mezi spotřebu a investice z hlediska jeho optimality a efektivnosti, formalizací a implikacemi alternativního preferenčního uspořádání růstových trajektorií v rámci otevřeného časového horizontu pro mezigenerační rozdělení blahobytu.

Významných výsledků dosáhl T. Koopmans rovněž v oblasti ekonomiky dopravy a ekonometrických metod. Uznávané jsou i jeho zásluhy o rozvoj lineárního programování.

Neopomenutelný je také způsob, kterým ve svých pracích uplatňoval matematické modelování. Bývá považován za vzor využívání této metodologie ekonomického výzkumu, za vzor důsledného dodržování pravidel vědeckého postupu, rozhodného odmítnutí argumentů a analogií, kterými je možné přesvědčit a získat, avšak pouze za cenu nepřesnosti nebo skrytých hodnotových postojů.

Některé z prací T. Koopmanse, zvláště jeho esej "Alokace zdrojů a cenový systém" , "Maximální ekonomický růst" aj. jsou mnohými ekonomy považovány za těžko dosažitelné, vzácně se vyskytující příklady stručného, jasného, přístupného a současně přesného výkladu podstatné části nejnovějších poznatků ekonomické teorie.

Svojí metodologií ekonomického výzkumu, zejména pak v oblasti modelování výroby, vytvořil T. Koopmans reálné základy pro interdisciplinární výzkum.